Výrobní postupy
Zdobení
a) Řezba (angl. carving)
Jedná se o nejsložitější způsob plastického zdobení kůže:
- obrysy motivu se vyřežou otočným nožem (swivel knife)
- kůže se provlhčí a raznicemi se vytvoří plastický motiv (vytvoření reliéfu zatlačením určitých míst do pozadí)
- po uschnutí se řezba barví a fixuje povrchovou úpravou (laky, šelak, vosk, ...)
Pro zajímavost přikládám fotografii řezby dubových listů se všemi nástroji potřebnými k jejímu vytvoření.
Výhody metody: | Nevýhody metody: |
- neomezené množství motivů | - vysoká pracnost |
- trvanlivost motivu | - vyšší cena |
- možnost pružně reagovat na požadavek zákazníka | - rozrušení svrchní vrstvy kůže (kompenzováno použitím silného materiálu) |
- originalita a umělecká hodnota výrobku | - časová a řemeslná náročnost |
b) Ražba (angl. stamping)
Jednodušší postup plastického zdobení:
- motiv se vytvoří jednotlivým, nebo opakovaným otiskem raznice (štočku)
- do provlhčené kůže se úderem paličky nebo tlakem lisu vytlačí motiv pomocí plastické hlavy raznice (geometrické, rostlinné tvary apod.)
- po uschnutí se postupuje obdobně jako u řezby
Výhody metody: | Nevýhody metody: |
- rychlost, nižší pracnost a menší nároky na dovednost zhotovitele (oproti řezbě) | - nižší trvanlivost a odolnost vůči mechanickému namáhání způsobená pnutím (většinou) neporušené vrchní vrstvy kůže |
- nižší cena | - počet motivů omezen počtem používaných raznic |
- uspokojivá estetická hodnota | - nižší originalita výrobků (stejné raznice používá mnoho výrobců) |
c) Rytí
- do suché kůže se dlátkem nebo rydlem vyrývají linie nebo plochy
- vyrytá místa nebo kůži před rytím je možno obarvit - vzniká tak dvou- či vícebarevný motiv
Výhody metody: | Nevýhody metody: |
- rychlost | - není detailní |
- trvanlivost | - částečné odstranění svrchní celistvé vrstvy kůže |
d) Vypalování
- do suché kůže se horkým hrotem vypalují linie, body či plochy
Výhody metody: | Nevýhody metody |
- rychlost | - na tmavé kůži není vidět |
- možnost více odstínů pálení (dle teploty hrotu) | - narušuje svrchní vrstvu kůže |
e) Zdobení nýty, štrasy
- do předem vytvořených otvorů se vpravují různobarevné nýty a kamínky
Šití
a) Ruční šití
Jedná se o prošívání kůže pomocí dvou jehel sedlářským nahazovaným stehem. Kůže se nejprve propíchne šídlem a nitě se poté vzniklým otvorem protahují z obou stran tupými jehlami. Nit se tzv. nahazuje (nitě se do sebe zapletou) - uvnitř kůže tak vznikne uzel, který způsobuje vyšší pevnost stehu a zabraňuje párání švu při poškození nitě.
Výhody metody | Nevýhody metody |
- větší pevnost švu | - vysoká pracnost |
- při porušení nitě se šev tak snadno nepárá (uzel uvnitř stehu) | - časová náročnost |
- ručně prošité řemeny se nevytahují (steh silně dotažen) | - vyšší cena |
Video: (připravuje se)
b) Strojové šití
Je prováděno na moderním ramenovém stroji Garudan české výroby.
Strojní šití se liší od ručního především tím, že horní nit leží stále nahoře a spodní nit dole - neprotahují se na druhou stranu.
Výhody metody | Nevýhody metody |
- rychlost | - nižší pevnost švu |
- nižší cena | - snadnější rozpárání |
- pro ozdobné šití bez požadavku na pevnost je dostačující | - tření nití v místě jejich propletení |
Porovnání strojního a ručního šití:
Kvůli vyšší odolnosti švu proti otěru se většinou provádí šití do drážky - stehy jsou zapuštěny pod povrch kůže v předem vytvořené drážce.
Nýtování
Druh nerozebiratelného spoje (nebo zdobení - viz výše) - provádí se sedlářskými nýty vyrobenými z plechu - při stlačení horní a spodní části dojde k deformaci dříku nýtu a tím spojení obou částí. Oproti šití je spoj méně pevný, v některých případech je odolnější proti otěru. V nouzi lze tento spoj rozebrat, ale hrozí poškození snýtovaného materiálu.